Telefon » +420 602 156 600

Bezlepková dieta je dietou, kdy musí pacient zamezit příjmu potravy obsahující lepek neboli gluten. Lepek je obsažen v obilninách, které jsou v České republice nejběžněji pěstovány a používány. Jedná se tyto obilniny: pšenice, ječmen, žito, triticale a většinou se uvádí i oves. Mezi obilniny, které naopak neobsahují lepek, patří kukuřice a rýže.

 

Bezlepková dieta je nezbytným a trvalým prostředkem pro léčbu, respektive stabilizaci, stavu u celiakie (celiakální sprue, intolerance lepku), Duhringovy nemoci (Dermatitis herpetiformis, Duhring's disease, DH). Gluten free dieta v obměněné podobě je také nezbytná u alergie na obilniny. V případě alergie na obilniny je třeba stanovit, které obilniny obsahují alergeny způsobující vlastní potravinovou alergii. Do alergie na obilniny patří například také alergie na kukuřici a v tomto případě je třeba počítat s vynecháním u kukuřice z jídelníčku. Velmi často se bezlepková dieta také využívá pro léčení dlouhodobých průjmových onemocnění.

Bezlepková dieta - zakázané potraviny

  • Pro bezlepkovou dietu a její dodržování je třeba vzít v úvahu, že nejde jen o vynechání potravin, které jsou vyrobeny zejména z obilnin obsahující lepek. Je třeba se vyvarovat všech potravin, které obsahují i stopové množství lepku.
  • Při bezlepkové dietě je nutné se vyvarovat zejména následujících potravin:
  • Mouka (žitná, pšeničná, ovesná, špaldová, ječmenná)
  • Pečivo a chléb z mouky obsahující gluten (včetně celozrnného)
  • Těstoviny, knedlíky připravené z mouky obsahující gluten
  • Další výrobky obsahující „lepkovou mouku" - může jít například o přídatné látky , škroby, polévky, zmrzlinu, rostlinná masa, koření a sójové omáčky. U těchto potravin je nutné pečlivě sledovat etikety a složení výrobků.

Bezlepková dieta - povolené potraviny

  • Nahrazení gluten obsahujících surovin a potravin je možné při bezlepkové dietě několika způsoby:
  • Využití neobilných surovin, které reprezentují zejména luštěniny (cizrna, hrách, čočka, fazole) a pro jejich přípravu využít makrobiotiku a makrobiotické principy.
  • Využití ostatních obilnin, které neobsahují lepek - kukuřice, rýže, pohanka (která někdy není řazena mezi obilniny), Amarant (pseudoobilnina).

Proč nám lepek vadí?

Musíme se na věc podívat více směry. V první řadě je zásadní změna, jak se mouka zpracovává nyní a jak se zpracovávala dříve. Dříve se používalo mletí mezi kameny. Nyní se používájí ocelové válce, kde dochází spíše k mačkání zrna. Při válcovém mletí dochází k oddělování jednotlivých vrstev obilného zrna. Klíček se vymáčkne jako první, což je dobré pro obchodníky, protože bez klíčku se prodlužuje skladovatelnost mouky. Klíčky se opraží a vyrábějí se z něho potravinové doplňky. Tady dochází k velikému rozdílu, kdy u klasického mletí mezi kameny se semele celé zrno. A kvalita mouky je nesrovnatelně výživově hodnotnější.

V padesátých letech se pak bílé pečivo a jídlo z vymílané mouky stalo hlavním pokrmem pro celou západní civilizaci. Na ostatní obiloviny se úplně zapomnělo. Toto stravování má za následek rozvoj řady civilizačních chorob. Už z názvu slova lepek by nám mohlo být jasné, co se asi v těle člověka odehrává. Lepí se na sliznici zažívacího traktu, kde se usazuje-lepí a zmenšuje tím plochu, kterou se vstřebávají živiny do krve. Dochází tak k blokování trávení. Mezi střevní stěnou a lepkem pak vzniká kyselé prostředí a spolu s přemnoženými střevními bakteriemi vzniká špatná propustnost střevní stěny. Naruší se regulace střevní stěny, ta pak propouští látky, které by se jinak do krve nemohly dostat.

Celiakie je dnes již geneticky podmíněná autoalergická nemoc. Toto onemocnění je nejčastěji diagnostikováno u malých dětí, protože je u nich nejvýraznější. Děti s touto diagnózou špatně prospívají, trpí anémií a na jakoukoliv formu lepku reagují průjmem. Touto alergií samozřejmě trpí i dospělí, ti jsou však mnohdy léčeni na jiné nemoci. Negativní vliv má proto lepek na každého, pokud se ve větším množství vyskytuje ve střevě.