Telefon » +420 602 156 600

Enzymy jsou látky bílkovinné povahy. Vyskytují se jen v živé hmotě, zato v naprosto každé živé hmotě. Jsou součástí každé živé buňky rostlinné i živočišné. Enzymy mají funkci katalyzátoru – urychlovače chemických reakcí. Jsou tedy hybnou silou vší živé hmoty a pro svou funkci jsou pro nás životně důležité. Chemické reakce, které v našem těle probíhají denně, by totiž bez enzymů trvaly léta, tak jak je tomu v neživé přírodě. Všechny biologické pochody probíhající v rostlinách, živočiších i jednobuněčných organismech jsou na enzymech doslova závislé.

V našem těle se nacházejí 3 druhy enzymů v lidském těle

Jsou to enzymy trávicí (1) a metabolické (2), vyráběné naším tělem, které můžeme souhrnně nazvat endogenními, a enzymy exogenní (3), tedy enzymy přijaté ve stravě.

Trávicí enzymy se nacházejí v trávicím traktu a jejich úkolem je rozložit přijatou stravu na jednodušší částice, které naše tělo dokáže za pomoci enzymů metabolických použít ke stavbě a obnově našich tkání a orgánů nebo spálit jako energii. Metabolické enzymy se starají o chod každé částečky našeho těla i o jeho údržbu. Růst, vývin, myšlení či uzdravování by bez metabolických enzymů nebyly možné.

Během života každého jedince může být vyprodukováno jen určité omezené množství enzymů. Proto jsou enzymy produkovány jen v míře nezbytně nutné (zákon adaptivní sekrece trávicích enzymů, jak jej popisuje např. Dr. Edward Howell ve své knize Enzymová výživa, vyd. Pragma 2007). Trávicím enzymům mohou s jejich prací pomoci enzymy přijímané ve stravě. Pokud jíme stravu, která přirozeně enzymy obsahuje, může náš organismus produkovat méně vlastních trávicích enzymů a může lépe pokrýt potřebu enzymů metabolických. Přirozeně si tak prodlužujeme život.

Exogenní enzymy však můžeme získat jen z potravin, které nebyly tepelně zpracovány. Vařené jídlo ani potraviny pasterizované žádné enzymy neobsahují. Enzymy se totiž teplem ničí, a to už při teplotě, která je i pro nás nepříjemně vysoká: pokud v 50 °C teplé vodě neudržíme ruku, nemohou v ní delší dobu přežít ani enzymy. Při zvyšování teploty dochází ke zvyšování aktivity enzymů a tím i k jejich rychlejšímu spotřebovávání.

V případě, že konzumujeme převážně vařenou stravu, nutíme naší slinivku k vyšší produkci trávicích enzymů na úkor enzymů metabolických, čímž si život zkracujeme. Jestliže však jíme syrové ovoce a zeleninu, prokazujeme našemu tělu neocenitelnou službu. A když budeme tyto potraviny zařazovat do svého jídelníčku pravidelně a pokud možno se snažit jejich podíl zvyšovat, brzy to poznáme na naší rostoucí vitalitě a celkovém zdraví.

„Délka života je nepřímo úměrná rychlosti, s jakou se vyčerpává enzymový potenciál organismu. Zvýšený příjem enzymů z potravy zpomaluje toto vyčerpávání.“ (základní postulát enzymové výživy; Enzymová výživa (Pragma 2007), Dr. Edward Howell)

Enzymy v semenech

Snad nejpozoruhodnější je mechanismus fungování enzymů obsažených v semenech. Semeno je určeno k reprodukci, tedy k dalšímu pokračování života rostliny, k zajištění potomstva. Proto je každé semeno živou zásobárnou toho nejlepšího, co bude mladá rostlina pro svůj růst a vývoj potřebovat. Jsou zde vitaminy, minerály, bílkoviny, energie v podobě sacharidů (většinou škrobů) a tuků, vláknina v podobě obalů, které semeno chrání před vnějšími vlivy, a v neposlední řadě také život sám – enzymy. Semeno však obvykle ještě musí nějakou dobu počkat na podmínky příznivé pro život rostliny. Uzrálo v létě nebo na podzim a teprve za několik měsíců nastanou podmínky opět vhodné, aby mladá rostlina, která ze semínka vzejde, mohla vyrůst a zajistit další potomstvo. A protože jsou enzymy velice aktivní a samy o sobě by daly rostlině vyrůst brzy, a třeba i do zimní nepohody, musí být na nějakou dobu uspány. O tento spánek se starají enzymové inhibitory.

Teprve když je dost tepla, světla a vláhy, aby mohla mladá rostlina přežít, enzymové inhibitory jsou deaktivovány (jejich vazba s enzymy se uvolní), a enzymy mohou začít svou práci.

V tuto chvíli enzymy například v klíčícím mungu, žitě či slunečnici začínají pracovat i pro nás. Postupně rozkládají škroby na jednodušší cukry, bílkoviny na aminokyseliny, tuky na mastné kyseliny. Na světle a opět za přítomnosti enzymů časem začíná fungovat fotosyntéza, tvoří se vitamin C, vitamíny skupiny B a mnoho dalších látek potřebných pro rostlinu a zdravých enzymů pro nás. Kdybychom snědli semeno suché, ještě spící, dokud obsahuje spoustu pro naše trávení složitých látek, způsobili bychom si spíš zažívací obtíže, než abychom si prospěli.

Suchá olejnatá semena se v určité míře konzumovat dají. I ta jsou však výrazně stravitelnější, chutnější a výživnější, pokud je před konzumací alespoň namočíme, nebo ještě lépe naklíčíme.

Další informace nejen o enzymech najdete v knize Nevšední Gurmán.

Co můžeme úspěšně léčit detoxikací, úpravou stravy a změnou životního stylu:

Jedná se snad o jakékoli zdravotní potíže, je však třeba vzít v úvahu, že strava léčí jinak než klasická medicína. Alopatické léky většinou tlumí příznaky, takže jejich účinek může být velmi rychlý. Lék proti bolesti hlavy může působit již do 30 min., antibiotika zahubí bakterie obvykle do dvou dnů, takže pak již nejsme infekční (i když je musíme dobrat!, jinak by mohl následovat opětovný nástup choroby v mnohem odolnější formě; vše za předpokladu, že se lékař nezmýlil a hned napoprvé určil správný lék – i při diagnostických možnostech omezených pojišťovnami a úrovní poznání). Alopatická medicína příčinu našich obtíží většinou neřeší.

Příčinou je častěji zanesené tělo a překyselení organismu, což spolu úzce souvisí.

Původcem obojího bývá:

  • nevhodná a špatně kombinovaná strava,
  • nedostatek pohybu a odpočinku,
  • špatné ovzduší, stres,
  • negativní emoce – strach, hněv, smutek, nenávist, žárlivost, sebelítost…

Stres a negativní emoce způsobují vyplavování stresových hormonů do krve. Jelikož vzápětí nenásleduje klasická stresová reakce jako útěk nebo boj, ke kterým tento fyziologický proces slouží, a zacvičit si v kanceláři také asi nepůjdeme, má tělo s odstraňováním těchto stresových hormonů stejnou práci jako s odstraňováním jakýchkoli jiných zplodin metabolismu.

V takovéto situaci, kdy je tělo zanesené a oslabené, jsme snadnou „kořistí“ pro různé mikroorganismy.Viry, bakterie, plísně, kvasinky… přímo milují toto překyselené prostředí plné zplodin, protože zde pro sebe nalézají výbornou živnou půdu. Paradoxní je, že to ve skutečnosti nejsou oni, kdo nám škodí. Viry, bakterie atd. jsou vlastně požírači odpadu. Živí se zplodinami našeho metabolismu a napadají jen nemocné buňky a tkáně.

Náš imunitní systém s nimi v tu chvíli začíná bojovat, čímž nejen ničí tohoto „nepřítele“, ale zároveň, obvykle za zvýšené teploty, vylučuje spoustu nahromaděného odpadu (potem, močí, stolicí, rýmou…). V okamžiku, kdy se tělo takto začíná samo čistit, mu obvykle podáme nějaký lék na snížení teploty, proti bolesti, antibiotikum na zahubení „škodlivých“ mikroorganismů, čímž zpomalujeme nebo zastavujeme průběh přirozeného očistného procesu. Teplota, kterou tělo pro rychlejší vylučování škodlivin potřebovalo, byla opět snížena, antibiotikum zapracovalo namísto našeho imunitního systému, který tím poněkud leniví, a navíc nám vybilo v těle i bakterie, které „pracovaly pro nás“, např. střevní mikroflóru. Krom toho jsou všechny léky látkami pro živý organismus cizorodými, a je tedy opět třeba je z těla vyloučit, čímž našemu organismu přiděláváme další práci.

Přibližně toto v těle probíhá při infekčních onemocněních. Pokud máme např. alergii nebo ekzém, jedná se opět o snahu těla vyloučit látky, které nám škodí, a tlumení projevů těchto chronických chorob působí v delším časovém horizontu velmi kontraproduktivně.

Možná někoho napadne: „Jak je to s autoimunitními reakcemi, kdy náš imunitní systém ničí buňky našich vlastních tkání?“ Ve skutečnosti je to však situace velmi podobná. Náš imunitní systém nikdy nebude ničit zdravé buňky, ale jen ty, které jsou již tak zanesené, že nedokážou dál vykonávat svoji funkci. Kortikoidy tento proces dokáží zabrzdit, ale skutečnou příčinu neodstraní, a navíc se bohužel opět přidávají k již tak dost velkému množství nahromaděných cizorodých látek. Na určitou dobu se nám sice dostává určité úlevy, ale za cenu ještě větších potíží přesunutých do budoucna.

Je to jen krátká ukázka toho, co může v těle nastat a jakým způsobem bývá situace „řešena“ klasickou cestou. V ostatních případech však tento systém funguje obdobně.